- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Snažím se Vás pochopit: Byl jste mladý, nastoupil jste do práce, měl jste jisté ideály, určité nadšení i vědomosti. Společnost (společnost jako taková, nemyslím firmu) Vám tyto ideály zbořila. A? Je mi to líto, ale to je asi tak všechno, co jsem schopná a ochotná cítit. Život prostě NENÍ fér, i kdybyste se po.ral Nenaděláte nic. Můžete o tom diskutovat, můžete o tom vést spory a můžete s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co proti tomu můžete dělat Dejte si čas. Vyzrajete a jednou i vyhrajete, a pak bude bývalá firma koukat, o co přišla!
Vážený, se zaměstnavatelem jste na jedné lodi, (pokud není Vašim zaměstnavatelem státní úřad) on potřebuje Vás, Vy potřebujete jeho. Pokud jste natolik produktivní, spolehlivý a odborně zdatný, že se zaměstnavateli vyplatíte, nemá důvod Vás jakkoliv šikanovat nebo diskriminovat, o propuštění nemluvě. Zaměstnavatelé a zaměstnanci mají bojovat, ale společně proti nehorázným daním, nehorázným odvodům, nepředstavitelné administrativě a buzeraci a rovněž proti odborům, které jen rozeštvávají a prosazují neschopnost a nespolehlivost.
Masaryk sice střílel do lidí, ale málo pamětníků si ještě pamatuje proč. Tito dělníci totiž tak provokovali policii, že to bohužel bylo jediné řešení. I dnes v některých demonstracích jsou policisté provokováni, a i policisté jsou lidi, kteří musí plnit svou povinnost, i když by někdy udělali pravý opak.
To možná měla být odpověď pro mě. Ono tady nefunguje správné řazení vláken, protože programátoři tohoto serveru jsou lemplové, které bych já jako zaměstnavatel velmi rychle vyhodil.
To, že "Masaryk střílel do dělníků", jsem pochopitelně myslel jako ironii. Policie za 1. republiky občas střílela do lidí, když to byla jediná možnost, jak zjednat zákonný pořádek.
Při větší konkurenci firem by si zaměstnavatel nedovolil k zaměstnanci to, co nyní. Stačí příklad z automobilky, kdy pohrozili odchodem do jiné firmy a hned jim zvýšili plat o tři tisíce.
Stačí změnit zákoník na pružnější, aby bylo pro podnikatele výhodné nabírat nové zaměstnance. Má-li zaměstnavatel málo zakázek, podle zákoníku je pro něj velmi nevýhodné propustit zaměstnance. Proto raději nenabírá nové a s minimem zaměstnanců pak nezbývá nic jiného, než při nárazových zakázkách dělat od nevidím do nevidím. Při pružnějším zákoníku by mohl dočasně zaměstnat víc lidí. Vydělal by na tom jak dosud nezaměstnaný, tak i stát.
Aha, takže on si někdo dovolil vám říci, že jste bažant, který se toho má ještě hodně co učit. A vy jste z toho onemocněl.
Já bych vám doporučil, abyste místo zákoníku práce studoval raději odborné texty ze svého oboru. Tak jsem to dělal já a dlouhodobě se mi to vyplatilo.
Zaměstnavatel by byl nejraděj aby ta práce byla v aci Z (rád zapomne že nic takového už není), zaměstnanec by nejraděj bral co nejvíc za co nejmíň práce. Toto řeší zákoník práce, který si dělníci vydobili doslova vlastní krví a který chtěl Klaus zrušit...
Nevím, který "krví vykoupený" zákonník práce máte na mysli. Historické požadavky, za které dělníci bojovali i krví byly splněny už v první polovině 20 století.. Současný zákonník práce je výsledkem politického vlivu zájmových skupin.
Mám jednu zkušenost.
Pracovala jsem na soukromé klinice 3 roky
Pote jsem na měsíc omarodila. Od své šéfové jsem se dozvěděla, ze majitel mi chce dat výpověď, z důvodu nemoci. ???
Když jsem se uzdravila a nastoupila opět do zaměstnání, na me židli seděla nova slečna. Na jsem mela odejit. Dohodou. Bez nároků. Tak jsem se nenechala. Zašla jsem za nim, a řekla, ze bud tam budu i nadále pracovat a slečna odejde, nebo ze mi ma dat vypověd on, ale s dostupným. Na které jsem mela právo. Chvíli hrozil. Vydržela jsem to. Věděla jsem, ze právo je nae straně.
Odstupné jsem dostala
Ale nejvíc me mrzelo, i me kolegyně, ze odchazim. Prace me bavila, mela jsem ji ráda. Nakonec jsem dostala ještě lepší nabídku. S kolegynemi se vidavam dodnes.
Jestli jste si to nevymysle (nebo neupravil), tak se toto mohlo stát pouze ve státní instituci.