Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nerovná válka: Zaměstnavatel X zaměstnanec

4. 08. 2013 14:16:57
Možná to znáte, najdete si práci, která Vás baví a naplňuje, a proto do ní dávate vše, co je ve Vaších silách. Tedy alespoň pokud jste právě ukončili školu a nastupujete do svého prvního zaměstnání. Práce vás baví a navíc také přináší peníze. Peníze, které jste si sami vydělali, si užíváte úplně jinak, než ty které jste dostali od rodičů nebo babiček.

Dál chodíváte do práce, kde se snažíte udělat dojem na své nadřízené, aby i oni vidělí, jak vás práce baví a naplňuje. Pak už to má jen dvě cesty, buď z vás udělají vlastního blbce, kdy vás budou neustále úkolovat a to bez jakéhokoliv smyslu a významu. Nebo druhá cesta je, že si vás všimnou kladně, a budou pracovat na vaší kariéře, školit vás, učit vás novým věcem a časem vás i možná povýší, to je ta lepší možnost. Ovšem i u této možnosti jste bezrozdílu nasměřování k cestě první.

Po povýšení se cítíte mnohem lépe, vidíte za sebou dobré výsledky svého snažení a stoupne vám sebevědomí. Dokonce pokud máte i nějaké podřízené, zkoušíte na nich jaký jste nadřízený. V různých příležitostech jste dobrý vedoucí, kamarád a naopak tyran a nepřítel. Toto zkoušíte, učíte se tak.

Jakmile jste v podniku pomalu rok, tak své pracovní prostředí znáte natolik, že už jste schopni pracovat samostatně a neobáváte se, že by někdo mohl vaší kariérní cestu pošlapat. Přece jen znáte své nadřízené, ředitele, personální manažery a podobně. S každým nadřízeným se snažíte vycházet dobře, plníte jejich úkoly a za vámi jsou většinou dobré výsledky. A to ještě ještě netušíte, že jste na cestě k výpovědi.

Jednoho dne totiž všechny ty lidi, které znáte vám vymění. Nový ředitel, personální manažer a podobně. V tuto chvíli jste opět na začátku. Nové vedení si však jde svou vlastní cestou, znají své vlastní lidi a vy jste pro ně neatraktivní. Pokud vám zbylo trochu sebevědomí, tak se všemu postavíte a hrajete svou vlastní hru. Plníte dál bezvýznamné úkoly, provádíte a podstupujete stupidním školením, učíte se staronovým věcem a pomalu přemýšlíte, kdy vás podnik bude školit na to, jak docházet na toaletu.

Pak už jen jednoho dne dojdete na svou odpolední směnu, po hodině práce vám na pracoviště přijde nečekaná kontrola, která vás ani nepozdraví, a dělá vše, jen aby se nemusela vybavovat s vámi.

Téhož dne se dostaví na pracoviště i vaše nové vedení, to je ovšem velmi nespokojené s výsledky, za které mohou všichni stejnoměrně, ovšem vy nejvíce.

Dozvíte se o svých záporných vlastnostech, o tom, že vás práce nebaví, jste neschopný, nekreativní, pro podnik spíše zátěží než přínosem.
Druhý den se vám do práce už ani nechce s obavy, co se o sobě opět dozvíte. Raději si nakrčíte páteř nebo sníte něco hodně zkaženého, aby jste raději marodili a nemuseli tak do práce, do války.

Tímto však tesáte svůj křížek, během svého léčení se rozhodnete, že již v tomto podniku nechcete pracovat, tak se rozhodnote zažádat o ukončení pracovního poměru dohodou. A nyní se ten křížek projeví. Vy, jako nemocný se dozvídáte, že se k podniku chováte nekorektně, tím, že jste vlastně nemocný.

Válka se pomalu blíži ke konci, vy dále trváte na ukončení pracovního poměru, tudíž dále máváte bílou vlaječkou a doufáte, že budete propuštění ze zajetí.

Po dlouhých tahanicích budou Vaše prosby vyslyšeny, ovšem se dozvíte, že se nejdříve musíte uzdravit a vyčerpat si poměrnou část dovolené.

Vy však pravidla boje (Zákoník práce) znáte, a víte, že pro ukončení poměru dohodou nemusíte ukončit i nemocenskou a vyčerpávat dovolenou. Jste přece nemocný.

Takže válka pokračuje, vy ji však vyhráváte, nebo spíše remízujete. Díky odborům, na které se v tuto chvíli obracíte a ty Vám pomohou.

Máte taky někdo podobnou vlastní zkušenost? Je tato republiky skutečně nejlepším místem pro zahrávání si s lidmi?

Proč se sebou necháváme takto mávat? Důchodci jezdí na zájezdy s Beck reisen a ženy po mateřské nastoupí do call centra s doměním, že mají dobrou práci?

Proč si to necháváme líbit?

Autor: Jan Przybyla | neděle 4.8.2013 14:16 | karma článku: 15.30 | přečteno: 1314x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Pavel Jurutka

O principech a komunistech pod pirátskou vlajkou

Tenhle rok divný. Tenhle rok není fajn. Odešel Leonard Cohen, odešel Wabi Daněk. A odešel další kus svobody. Totalita rozkopla dveře svojí neomalenou nabubřelou nohou a hned tak se nehne. Ta noha je Babišova.

22.11.2017 v 22:14 | Karma článku: 23.10 | Přečteno: 579 | Diskuse

Hatem Berrezouga

An Open Letter to Al-Jazeera from a Muslim living in Prague.

The Crazy and Shameful Reality of Islam and Muslim Leaders in the Czech Republic. Dear Al-Jazeera, Dear Mr. Heijmans, As a Muslim, I am outraged by the lies and the bias both Muslim community leaders, Raed Shaikh and Vladimir Sanka

22.11.2017 v 21:21 | Karma článku: 17.93 | Přečteno: 530 | Diskuse

Jan Pražák

Jak Maruška svým rozměrným pozadím učila cizinku slušnému chování

„Včera jsem tu svou macatou postavu fakt ocenila, Honzo.“ Maruška se zprudka posadila, až pod ní proutěné křesílko strastiplně zaúpělo. Proti svým zvyklostem si vysypala do kafe snad půlku cukřenky a dala se do vyprávění.

22.11.2017 v 20:38 | Karma článku: 26.90 | Přečteno: 739 | Diskuse

Pavla Temrová

Jak udělat z chudé babičky paní domácí a z dědy rentiéra

Přestože si senioři polepší vyššími důchody, mnoho z nich se bude i nadále uskromňovat, aby poplatili, co potřebují. Někteří by se ale mohli mít lépe. Řeč je o „zlatém vejci“, které není na první pohled vidět.

22.11.2017 v 16:23 | Karma článku: 11.70 | Přečteno: 931 | Diskuse

Josef Hejna

V zátoce sviní?

Záměrně to jméno v nadpise píšu malým písmenem, protože ty svině asi plavou v politice, ale kdo ví... Zátoka sviní je asi věčná.

22.11.2017 v 13:00 | Karma článku: 8.07 | Přečteno: 396 | Diskuse
Počet článků 3 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1550
Jsem mladý kluk, který se nestydí za svůj názor, který často pobuřuje nebo vyvolává rozpaky a diskuze u čtenářů. Prostě já jen "myslím na hlas".

Seznam rubrik

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.